S těmito slovy se mnohdy poprvé rodiče setkávají po nástupu dítěte do školy, v momentě, kdy se u něho projeví charakteristické obtíže ve školní práci. Obvykle má dítě těžkosti zapamatovat si tvar písmen, spojovat je do slabik a přečíst je, psaní bývá neobratné, dítě se dopouští mnoha chyb, jeho pozornost je roztříštěná, dítě se obtížně soustředí a těžko si zapamatovává nové věci. Jde přitom o děti s normální a někdy i nadprůměrnou inteligencí. Škola se tak může stát noční můrou celé rodiny. Pojem specifické poruchy učení je kategorie, která v sobě zahrnuje celou škálu vývojových obtíží. Specifické poruchy učení jsou poruchami v jednom nebo více psychických procesech, které se účastní v porozumění řeči nebo v užívání řeči, a to mluvené i psané. Tyto poruchy se mohou projevovat v nedokonalé schopnosti naslouchat, myslet, mluvit, číst, psát nebo počítat.

Specifické poruchy učení dětem znesnadňují, resp. znemožňují přiměřeně reagovat, rozumět pokynům, plnit běžné úkoly a ve škole sledovat instrukce učitele, a to navzdory normální inteligenci. Poruchy učení ovlivňují psychické, zejména kognitivní procesy. Projevují se poruchami psaní (dysgrafie), pravopisu (dysortografie), čtení (dyslexie). Poruchy učení se mohou projevit i v oblasti matematických představ, poruchami matematických schopností (dyskalkulie). Můžeme se setkat s dalšími doprovodnými příznaky, a sice s emocionální labilitou, charakteristickými projevy přecitlivělosti, impulzivity, poruchami pozornosti, poruchami paměti, poruchami orientace v prostoru a čase, poruchami rytmických schopností apod.

Odstraňování, lépe řečeno, oslabování příznaků poruch učení vyžaduje specifické postupy, jejichž vhodná aplikace dokáže oslabit hloubku příznaků a umožňuje dítěti lépe se vyrovnat s obtížemi, které ovlivňují zejména jeho školní úspěšnost.

Věnuji se nápravě obtíží spojených se specifickými poruchami učení, popřípadě odstraňování vadné výslovnosti. Výuka probíhá jednou týdně. V případě zájmu využijte "dotazy" nebo telefonický kontakt.